Nebojme se cestovat Alláhovou říší

Článek vyšel v MotoRoute č. 2/2007, avšak stále je aktuální...

K napsání tohoto článku mne přinutili dvě okolnosti. Za prvé moje osobní zkušenost s muslimským světem, za druhé mnohdy zkreslená, popřípadě silně „přifouklá“ masáž sdělovacích prostředků.
V současnosti žije mezi obyvateli Modré planety přes miliarda muslimů. Minimálně v 55 zemích tvoří dominantní část obyvatel. Následovníci učení proroka Mohameda jsou lidé praktičtí a v drtivé většině zcela mírumilovní. Řídí se koránem, což je svatá kniha Mohamedových zjevení. Psaná je ve verších a nemá pouze náboženský charakter. Je zároveň zákoníkem i ústavním pravidlem.
Jistě, i křesťanský svět má samozřejmě svou svatou knihu, plnou dokona­lých pravidel. Ale na obou stranách jsou skupiny lidí, kteří si upravují obsah svatých knih podle toho, jak se to zrovna hodí. A problém je nabíledni.
Vraťme se od globálních problémů do menšího prostoru. Přes 40 let bolše­vického marasmu udělalo z většiny českého národa ateisty. Každého věc, jak má své nitro srovnané. Ovšem přátelé vězte, že muslimové si zkrátka ate­istu vůbec neumějí představit. Je to prostě pro ně zcela nepochopitelné, jak s tím takový člověk může žít. V jejich očích zůstane jen soucit s odpadlíkem lidské rasy, jenž opustil sloup víry, o který se mohl kdykoliv opřít.
Pokud se cestou krajem obývaným muslimy dostanete do blízkého kontaktu s místními obyvateli, buďte připraveni na položenou otázku ohledně vaší víry. Přicházíte z Evropy, tak se automaticky předpokládá křesťanství. Není ale žádný problém ani s dalšími známými náboženstvími. Muslim se vás ještě občas zeptá, zda jste „běžní“ či ortodoxní. Pouze judaismus není zrovna moudré označit za své přesvědčení...
Je též dobré nechat doma evropskou aroganci a povýšenectví, pramenící z rozdílných materiálních podmínek. Zapomínáme, že to byl muslimský svět, který nás naučil počítat. A nejen to – mnoho z dnešní chemie, geometrie a dalších věd pochází od arabských učenců. Pro mnohé z vás bude asi překvapením, že některá „typicky česká“ slova naší mateřštiny nám věnovali muslimové. Z oblasti chuťových buněk je to třeba káva, šafrán, cukr, špenát, kmín, muškát, pomeranč, všichni též známe damašek, mušelín, satén, mohér, gázu, tarif, riziko, magazín a talisman, denně uleháme na matraci a používáme benzin. Každý z nás už použil někdy kufr, možná někdo vypadá jak maškara, ale zcela určitě jsme již mnohokrát vyřkli to krásné „české“ halabala. Tak vidíte, jak jsme si hned bližší!
Pokud budete v muslimské domácnosti spát, bude to asi většinou na venkově. Myslete na to, že mimo Evropu se vodou neplýtvá. Je jí totiž málo a ještě se musí donést, kolikrát hodně z daleka. Nebudeme jí tudíž místním plýtvat na mytí a lehneme si na měkký koberec jako ostatní. Po několika stech kilometrech kamenitou pistou budete spát jak neviňátko.
Když už si vás pohostinný muslim vzal na byt, určitě nezůstanete hladoví. Většinou jíte s mužským osazenstvem z jednoho tácu. To je lepší varianta, můžete sníst kolik chcete. Je-li před vás předložena jednotlivá porce, přeji hodně štěstí. Na hostu se nešetří a cokoliv nechat na talíři je prohřešek pro­ti bontonu. Příbor se používá málo, vše se nabírá chlebovou kapsou. Obzvláště leváci buďte pozorní na své ruce. Jí se výhradně pravou rukou, levá slouží ke špinavým činnostem, kupříkladu na záchodě.
Praktikování alkoholu je v muslimském světě rozdílné. Všeobecně se zákaz dodržuje, ale v soukromí vám ho někde i nabídnou. Jsou též země, kde ani cizinec nepořídí s koupí láhve opojného moku. Ale třeba v evropské části Turecka si bez velkých obtíží mohou koupit i místní obyvatelé prakticky jakýkoliv alkohol. Mimochodem, taky slovo původem z muslimské části světa... Budete-li na ulici potřebovat informace, oslovte vždy muže. Nedívejte se příliš zvědavě na ženské pokolení a s fotografováním buďte nenápadní, ne­bo se zeptejte. V mešitách si těch pár fotek vyjednejte vždy a případný zákaz dodržte bez výhrad.
Z oblečení je dobré nechat doma kraťasy, u žen je to trochu složitější. Obnažené rameno nebo vyzývavě bílý kotník nebudou tolerovány. Když si vaše spolujezdkyně sundá helmu, měla by si zakrýt vlasy šátkem. Muslim­ské ženy se v přírodě téměř nekoupou. Pokud ano, činí tak v šatech, nebo se spíše jen brouzdají s přizdviženou sukní. Cizinka v plavkách je vždy středem zajmu, samozřejmě mužského pokolení. Vhodné jsou jednodílné nevykrojené plavky. Pokud je žena blondýna a navíc má modré oči, bude čelit občas i trochu vlezlým pohledům. A nemusí to být vždy žena, kdo musí zachovat stoický klid v každé situa­ci. Sám jsem také zažil, že i příbuzní rodiny, kde jsem byl momentálně ubytován, se přišli podívat na mé šedomodré oči.
Cestujete-li v páru, určitě se nevyhnete otázce, zda jste manželé. Řekněte ano a odpusťte si na veřejnosti milostné důvěrnosti. Chovejte se tak trochu jak po dvaceti letech manželství .
Pokud se ptáte na cestu, zkrátka komunikujete-li s lidmi, sundávejte si vždy sluneční brýle.
Možná že leckdo z vás, kdo dočetl až sem, řekne: „Kecy, jsou to jen kecy. Byl jsem týden na turecké riviéře, v hotelu byl dobře zásobený bar, moje holka se opalovala nahoře bez a každou noc byla diskotéka jako řemen.“
Na to mohu jedině odpovědět - ano, je to pravda. To ovšem nemá se světem muslimů nic společného, je to jen uzavřená turistická rezervace. Navíc Turecko je k cizincovým výstřelkům nejtolerantnější, protože je to nej­navštěvovanější stát muslimů. Obecně platí, že obyvatelstvo velkých měst je k cizincovu nevhodnému chování tolerantnější než venkov. Takže závěrem: Čekají na vás příjemní lidé, velmi si vážící hosta. Očeká­vají ale od vás, že se jako host budete chovat.
Takže si před cestou udělejte v srdci místo na pokoru, přibalte trochu zdravého sebevědomí a hlavně nezapomeňte na úsměv a vstřícnost. Bude vám opláceno stejnou mincí.