MotoRoute 3/2012

MotoRoute 3/2012 z obsahu: 

Recenzia - atlasy Michelin

Island 2011

"...Když míjíme poslední auto, jeho řidič se tak nějak potutelně usmívá. Po pár vteřinách mi dochází proč. Cesta vedoucí po hřebeni se prudce zvedá nahoru a ve vyjetých kolejích jsou hluboké výmoly. Řadím za jedna a beru za plyn. Zadní kolo lítá ze strany na stranu, pevně se držím řidítek. Hlavně nezastavit! Konečně jsme nahoře, na malé plošině. Karel mi nadává: „Kam to jedeš?“ „Nevím, přes špinavé plexi a proti sluníčku jsem viděl jen kousek před sebe...“ 
Cesta vede ještě dál, až k úpatí Hekly. To už dáme. Mírně z kopce, proti nám jde skupinka turistů, kteří nám neochotně uhýbají, kousek rovinka a je tu finálový výjezd. Vede po svahu šikmo vzhůru a následně se prudce stočí kolmo k vrcholu. To musí vyjít, jinak skončíme kdesi hluboko pod svahem..."

Turecko a Gruzie zpoza řídítek holčičíma očima
"...Deset až patnáct kilometrů se jede moc pěkně, kocháme se novými vjemy, ale pak se najednou zčistajasna ztratí asfalt a začíná absolutní masakr. Podotýkám, že v mapě je silnice značena červenou barvou, tudíž by měla být rychlostní. Jenže není, nikdy nebyla a určitě jen tak nebude. Představte si vysokohorskou cestu tak před dvěma sty lety – samé kamení, uprostřed strouhy vymleté od valící se vody, bahno, krávy, převýšené vracečky, úzké úseky nad stržemi, drsné brody, spadlý most. A pořád stoupáme..."

Tip na výlet: Jako v ráji (Český ráj)

S Buellem v Provence
"...Cesta na sever, kolem italské hranice, vede národním parkem Mercantour. Zdejší krajina je důvodem, proč jsem cestou na Col de la Bonette strávil většinu dne. Každá zatáčka láká k zastavení, kochání a vybalování foťáku. Nemohu jen tak s kolenem na silnici minout kaskády vodopádů s osvěžující vodní tříští, opuštěný kemp, mezi jehož chátrajícími domky vede jediná silnice dál na vrchol, celé lány barevných květů a scenérii klikaté silnice daleko pode mnou. S rostoucí výškou mizí stromy, přibývá kamení, sněhu a výhledy se stávají ještě nepochopitelnějšími..."

Hrady a zámky
Kouty u Votic a Semtěš

Makedonie - pohodová dovolená na deset dní za pár tisíc

"...Nacházíme krásné místo přímo u jezera s výhledem do Řecka a Albánie na druhé straně. ... Už potmě přijel Land Rover s nálepkou Granična Policia. Cítíme průser – táboříme a děláme oheň, což se nesmí, navíc na hranici tří nepříliš spřátelených států. Policajti nejdřív stojí u ohně, pak se ptají, odkud jsme a jestli nám není zima a pak nám přejí pěkný pobyt a odjíždějí. „Pomáhat a chránit“ v praxi!"

Střípky balkánských vzpomínek (Rumunsko a Bulharsko)
"...Není to bohatý kraj, i když potenciál turisticky zajímavé lokality určitě má, vždyť nejvyšší vrcholky dosahují téměř tří tisíc metrů. Početné skupinky horských nadšenců tu však nepotkáte, zřejmě to ještě nějaký rok potrvá, než turisté ze zahraničí najdou cestu i sem. O to víc je však jízda zajímavější, když potkáváme jen domorodé obyvatele. Tady tesaře co loupou kůru z pokácených stromů, tam starší paní s mulou a neúměrně velkým povozem, nebo prodavače produktů z darů lesa u cesty. Další zastávkou z početné řady zapsaných na seznamu UNESCO je v našem putování Rilský monastýr..."

Cesta do podzemí (Polsko)

"...Jedeme dál rovně už jen pár kilometrů do Boryszyna, našeho hlavního cíle. Zbytek cesty je dobře značen, takže no problem. Celá lokalita má název Międzyrzecki Rejon Umocniony (MRU). To aby bylo jasno, kde člověk je. Samotný systém opevnění a celková německá obranná linie se táhne od severu k jihu, od Baltu a podél Odry se napojuje na náš obranný systém u Náchoda. Miedzyrzecká lokalita má rozlohu skoro 8 000 km², na vzdušnou délku pak 80 km a tvořily ji tři obranné linie za sebou..."