Zahraničné cestopisy

Ráno se budíme na neutrálním území. Vlevo je uzbecká hranice, vpravo tádžická hranice. Celní a pasové formality jsou za malou chvilinku odbavené a ani nic neplatíme.

Na začátku chci poznamenat, že tohle nebude detailní popis trasy a přírody atd. atd. (jak to ode mne někteří očekávají), spíš jen souhrn ryze subjektivních dojmů, pocitů a nálad, tak jak jsem to viděl a jak mi utkvěly v paměti.

Když jsem letos v létě poprvé zavítal na Ukrajinu, nevěděl jsem co mne čeká. Cestopisy na internetu a kusé informace od kolegů motorkářů nedokázaly dát ucelený obraz o této zemi. Když jsem posléze z Ukrajiny odjížděl, věděl jsem, že se tam chci a musím vrátit.

Mořský vzduch má pro suchozemce svou osobitou vůni, kterou si vychutnává i přes nechápavé pohledy domorodců pro než romantické východy slunce z mořské hladiny již dávno ztratili kouzlo.

V Albánii jezdí spousta Mercedesů, od stařičkých rezavých rachotin až po nejnovější limuzíny. Mít Mercedes patří zkrátka k albánskému folklóru, stejně jako mít pušku a hromadu odpadků za barákem.

Černohorské pobřeží je krátké a dá se projet za pár hodin, ovšem pokud chcete něco vidět a pořádně si to prohlédnout, je lépe mu věnovat několik dní.